Ať už se drak vyklubal z vejce, vyrostl z jedovatého hada, kterého dlouhá léta nespatřilo lidské oko, nebo přišel na svět jinak, vždy z něj vyrostlo stvoření, které nahánělo lidem hrůzu. Byli však i tací, kterým drak strach nenahnal…
Tak jedněm chudým rodičům se narodil chlapec, říkali mu Valibuk. Rostl jako z vody, co uviděl, to hned snědl. Když měl asi deset roků, rodiče ho už nemohli uživit a tak se vydal do světa najít si službu. Když mu bylo dvacet roků, měl sílu, že trhal vzrostlé buky ze země. V zemi, kde sloužil, panoval král, měl tři dcery, ale ty mu jednúc odnesli tři draci. Milý král nechal vyhlásit, že dá půl království a ještě jednu svou dceru tomu, kdo by je od těch draků vysvobodil. Ať si tu princeznu sám vybere. Valibuk se přihlásil a vydal se princezny hledat. Cestou potkal dva další siláky – Valivrcha a Tlačželeza, kteří se k němu přidali. Prochodili tři dny a tři noci a najedenkrát přišli k nějaké velikánské díře. Vypadala jak veliká studna a vedla do země. Neviděli žádný konec. Kamarádi se zalekli, ale Valibuk se nechal spustit dolů až na samé dno. Chodil po tom podzemním světě, až se mu do cesty postavil malý mužík, který mu pověděl o třech zámcích – zlatém, stříbrném a měděném – ve kterých draci vězní princezny.
Řekl mu také, co má udělat, aby ty princezny dostal. Tak Valibuk vešel do zlatého i stříbrného zámku, zápasil s draky, a když je přemohl, vysvobozené princezny dovedl východu a ti dva, Valivrch a Tlačželezo, je vytáhli ven z podzemí. Hned se o ně začali potýkat a přít, jak se jim líbily. Valibuk zůstal dole v podzemí – teď už zbývala jen ta třetí, ta poslední princezna. Pustil se do křížku s drakem, který měl čtyřiadvacet hlav!
Ale i toho největšího draka přemohl, že zůstal ležet na zemi a sotva se hýbal. Vzal princeznu a zase šel s ní k té díře. Uvázal ji na lano a ti dva ji také vytáhli. Když spustili lano pro něj, Valibuk na zkoušku k němu místo sebe uvázal jen svůj kyj a ten záhy spadl dolů. Tak vy tak? Vy byste ňa chceli zabiť? Valibuk přemýšlel, pak si do velkého sudu nachystal maso a šel k drakovi: Milý draku, vyneseš mňa navrch? Jak sa tam dostaneme, pustím ťa, budeš volný. Drak mu to slíbil, Valibuk si na něho sedl a jak letěli, krmil draka masem, až masa nebylo. Jak mňa nedáš nový kúsek, hned ťa shodím ze hřbetu dolů!
V té nouzi Valibuk vzal nůž a uřezal si kousek z nohy, strčil jej drakovi do huby a už zas letěli. Nahoře zahnal oba falešné kamarády, kteří se ještě hádali a bili o ty tři princezny a vydal se za králem. Dostal půl království a princeznu k tomu, co si sám vybral, tu nejpěknější, co se mu nejvíc líbila. Slavili svatbu celý týden!
(úryvek upraven z textu v knize Šest černých kohoutů / Oldřich Sirovátka,
Marta Šrámková / Profil / Ostrava 1986)
