Valašské muzeum v přírodě je zřízeno za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy, provádět základní a aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj týkající se sbírky, sbírkových předmětů a prostředí, z něhož jsou získávány, a šířit výsledky tohoto výzkumu a vývoje.
Výsledky vědecko-výzkumné činnosti jsou rozšiřovány především prostřednictvím publikací a formou transferu znalostí. Aplikovaný výzkum probíhá v prostředí muzejních areálů a jeho výsledky jsou využívány také dalšími institucemi v oblasti uchování a ochrany kulturního dědictví. VMP prezentuje výsledky své vědecko-výzkumné činnosti také formou expozic v exteriérech muzea v přírodě s využitím objektů lidového stavitelství, krajinných prvků a rekonstrukce přírodního prostředí, dále formou výstav a stálých expozic, přednáškovou činností v České republice i v zahraničí a výchovně-vzdělávacími akcemi určenými pro skupiny dětí a školních tříd, seniorů, zájmových spolků, hendikepovaných apod. v rámci neformálního vzdělávání. Výsledky vědecko-výzkumné činnosti dále popularizuje prostřednictvím publikací, kulturně-vzdělávacích pořadů, přehlídek a festivalů. Muzeum poskytuje rovněž badatelské a poradenské služby odborným organizacím i široké veřejnosti, zvláště v souvislosti s okruhy činnosti Metodického centra pro muzea v přírodě, které je jeho organizační složkou. Tyto služby se vztahují především na oblast tradičních stavebních a řemeslných technologií, restaurování a konzervování památek, agrikultury, materiální a nemateriální tradiční lidové kultury a marketingu.
Vědecko-výzkumná činnost muzea se zaměřuje především na tyto oblasti:
V posledních několika letech se VMP intenzivně věnuje experimentálnímu ověřování tradičních technologií opracování a povrchových úprav dřeva včetně jejich využití v praxi a ročně pořádá několik workshopů pro odbornou veřejnost, které se zaměřují na transfer znalostí získaných tímto výzkumem.
Valašské muzeum v přírodě je výzkumnou organizací od roku 2011, přičemž v roce 2017 bylo zapsáno do Seznamu výzkumných organizací MŠMT. Vědecko-výzkumnou činnost organizace zajišťuje především Metodické centrum pro muzea v přírodě (proklik na MC) spolu s Útvarem pro odbornou činnost, který se skládá z Oddělní výzkumu a sbírkových fondů, Oddělení dokumentace, Oddělení péče o sbírky a Zemědělského oddělení. Na výzkumu spolupracují také další organizační složky VMP, především pracovníci Technického útvaru, konkrétně Oddělení stavebnětechnické dokumentace a archivu a Oddělení obnovy památek a údržby.
Koncepce rozvoje výzkumné organizace 2019–2023
Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace na léta 2019−2023 navazuje na dosavadní činnost VMP jako Metodického centra pro muzea v přírodě a v obecné rovině se zaměřuje na problematiku tvorby, udržování a interpretace expozic tohoto charakteru, jež jsou výjimečné svou komplexností, propojením hmotné a nemateriální složky lidské kultury a zároveň úzkou provázaností s přírodním prostředím a kulturní krajinou. Problematiky, jež tato koncepce řeší, zpravidla navazují na již probíhající aktivity VaV v gesci Metodického centra pro muzea v přírodě, částečně ve spolupráci s Centrem Excelence Telč, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky, v.v.i. (dále jen ÚTAM AV ČR).
Celkovým cílem koncepce je významně posunout hranice rozvoje muzejnictví v přírodě především v oblasti co nejefektivnějšího uchování a ochrany kulturního dědictví a jeho interpretace pro odbornou i širokou veřejnost. Dojde k významnému provázání vědecko-výzkumné činnosti s rozvojovou a koncepční činností VMP – aplikovaný výzkum se bude vztahovat ke konkrétním rozvojovým projektům. Dojde k propojení kmenových pracovníků VMP s externími specialisty v řešených problematikách, čímž se zvýší odborná kapacita VMP.
Koncepce si klade za cíl především
Pětiletý výzkumný záměr se skládá ze tří oblastí, z nichž každá reaguje na jinou potřebu či rozvojový zájem muzea, navzájem jsou však provázány jak tematicky, tak funkčně a směřují k dlouhodobým cílům organizace.
Hlavním cílem této oblasti je zaměřit se na teoretická východiska oboru a jejich převod do praxe, včetně otázky koncipování, budování a následné interpretace a provozování expozic typu muzea v přírodě, a to jak v celorepublikovém kontextu, tak na konkrétním příkladu Valašského muzea v přírodě. Oblast se dále bude zabývat analýzou a praktickým ověřením přístupů k transferu a opravám roubených konstrukcí. Výsledky aplikovaného výzkumu budou sloužit institucím zabývajícím se transferem a udržováním staveb lidové architektury, jako jsou muzea v přírodě, Národní památkový ústav, soukromí vlastníci památek, obce a kraje spravující objekty lidové architektury apod. Publikační výstupy budou sloužit především odborné veřejnosti a institucím zabývajícím se interpretací muzejních sbírek, nemateriálního kulturního dědictví a kulturní krajiny.
Tato oblast je navázána na sbírkotvornou činnost organizace a je zaměřená na analýzu a vyhodnocování sbírky a na výzkum prostředí, z něhož soubory předmětů pocházejí, včetně souvisejících jevů a technologií. Oblast se soustředí na tři dílčí cíle: 1) výzkum hmotné kultury, 2) výzkum duchovní kultury, sociální kultury a nemateriálního kulturní dědictví a 3) výzkum, vyhodnocení a zpřístupnění historické dokumentace. Publikační výsledky budou sloužit odborné veřejnosti a badatelům v oblasti tradiční lidové kultury a rozšíří poznání v jednotlivých okruzích zájmu. Aplikované výstupy typu výstav s kritickým katalogem vedle výše zmíněných uživatelů zahrnou také širokou veřejnost.
Oblast se vztahuje k aktuálnímu rozvojovému záměru muzea – k výstavbě nového expozičního areálu zaměřeného na horské hospodaření v nejvyšších partiích Moravskoslezských Beskyd a Javorníků. Vedle publikování dílčích výsledků přípravných výzkumů bude probíhat aplikovaný výzkum netoxické likvidace dřevokazných škůdců, jehož úkolem bude řešit praktické potřeby ochrany a údržby sbírkových předmětů a staveb umístěných nejen v novém areálu. Nejvýznamnější aplikovaný výsledek této oblasti – expoziční areál s kritickým katalogem – bude realizován v navazujícím pětiletém období. Mimo vlastní výzkum pod oblastí Kolibiska bude výstavba nového areálu velmi úzce provázána s aplikovaným výzkumem v rámci oblasti Muzea v přírodě. Okruhy uživatelů výsledků těchto dvou oblastí se proto budou do velké míry překrývat.
Kompletní Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace na léta 2019−2023 naleznete zde.
Aktuálně řešené projekty
NAKI II: Historické dřevěné konstrukce: typologie, diagnostika a tradiční opracování dřeva (DG16P02M026)
Řešitelé: Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, v.v.i. a Mendelova univerzita
VMP v roce 2015 usilovalo o podání projektu spolu s ÚTAM a MENDELU, nicméně nakonec se nemohlo zapojit z důvodu formální překážky, jelikož v období podání žádostí nemohlo doložit svou bezdlužnost. Na projektu však participuje jako externí partner a prostřednictvím svých odborníků, kteří se podílejí také na tvorbě výsledků, VMP umožňuje ÚTAM a MENDELU realizovat ve svých prostorech a za pomoci svých odborných pracovníků experimenty v problematice stavebních technologií a rozšiřovat nově nabyté poznatky. Společné aktivity se zaměřují především na experimentální nátěry dřeva tradičními olejovými barvami a hovězí krví a jejich testování za různých podmínek. Výsledkem jsou dva funkční vzorky: funkční vzorek olejových barev pro obnovu hotelu Jurkovičova domu v Luhačovicích a funkční vzorek olejových barev pro obnovu Libušína na Pustevnách – objektu spravovaného VMP. Vedle toho realizuje ÚTAM na půdě muzea a ve spolupráci s ním experimentální výzkum trvanlivosti šindelové krytiny v závislosti na zvoleném materiálu, opracování, povrchové úpravě a stanovišti.
Mezi výstupy aplikovaného a experimentálního výzkumu v rámci projektu NAKI II, na němž se podílejí pracovníci VMP, patří vedle výroby funkčních vzorků a přípravy receptů pro užité vzory také příprava metodiky ke zpracování dřeva ruční a strojní technologií včetně povrchových úprav. Tým například v návaznosti na trasologický výzkum experimentálně ověřoval technologii použití štípaných, podélně půlených trámů v tradičním roubeném stavitelství ve sběrné oblasti VMP. Společným výsledkem ÚTAM, MENDELU a VMP bude památkový postup.
Projekt DG16P02M026 bude prezentován ve VMP formou výstavy reflektující veškeré jeho výsledky. Na půdě VMP bylo od roku 2016 uspořádáno několik workshopů a pracovních setkání mezi ÚTAM, MENDELU a VMP za účelem provádění experimentů a šíření jejich výsledků. Pracovníci VMP provádějí v rámci aplikace výsledků výzkumů z NAKI II poradenskou činnost v jiných institucích, zejména průzkum degradace materiálů, související opatření, průzkum použitých povrchových úprav apod.
Spolupráce na projektu NAKI II je pro VMP jako VO, byť v roli neoficiálního partnera zapojeného do řešení nepřímo, přínosná zejména z hlediska zdokonalování přístupů k uchování a obnově historické architektury v muzeu. Výsledky VaV zároveň dokáží lépe formulovat odpovědi na frekventované problémy ze strany jiných institucí, s nimiž VMP spolupracuje.
Vědecká rada
Vědecká rada Valašského muzea v přírodě je poradní orgán, který projednává dlouhodobé koncepce rozvoje organizace, areálů muzea, odborných a popularizačních aktivit a vyjadřuje se k otázkám vědecké činnosti muzea, případně k dalším otázkám, které jí předloží ředitel.
Složení Vědecké rady
|
Ing. Vojtěch Bajer |
ČSOP Salamandr |
|
Mgr. Radek Bryol |
Národní muzeum v přírodě - Metodické centrum pro muzea v přírodě |
|
Mgr. Lenka Drápalová |
Národní muzeum v přírodě |
|
Mgr. Tomáš Drobný |
Moravské zemské muzeum - Metodické centrum pro muzejní pedagogiku |
|
PhDr. Ivo Frolec |
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti |
|
Ing. Milan Gesierich |
Národní muzeum v přírodě - Valašské muzeum v přírodě |
|
Mgr. Otakar Kirsch, Ph.D. |
Masarykova univerzita v Brně - FF, Ústav archeologie a muzeologie |
|
Prof. Ph.Dr. Alena Křížová, Ph. D. |
Masarykova univerzita v Brně - FF, Ústav evropské etnologie |
|
Ing. Nelly Komendová |
Národní památkový ústav - Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Kroměříži |
|
Mgr. Jana Koudelová, Ph.D. |
Národní památkový ústav - Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě |
|
PhDr. Václav Michalička, Ph.D. |
Muzeum Novojíčinska - Centrum tradičních technologií Příbor |
|
PhDr. Martin Novotný, Ph.D. |
Národní ústav lidové kultury ve Strážnici |
|
PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. |
Univerzita J.E. Purkyněho v Ústí nad Labem |
|
Ing. Alena Pospíšilová LL.M. |
Krajský úřad Zlínského kraje - oddělení památkové péče |
|
Mgr. Antonín Šimčík |
Slezská univerzita v Opavě |
|
doc. Mgr. Radoslav Vlk, Ph.D. |
Mendelova univerzita v Brně, ZF, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin |
|
PhDr. Ilona Vojancová |
Národní muzeum v přírodě - Muzeum v přírodě Vysočina |
|
prof. PhDr. Aleš Zářický , PhD. |
Ostravská univerzita, FF - katedra historie |
|
Tajemník VR Mgr. Jitka Petřeková |
Národní muzeum v přírodě |
