Fojtství Jasenná

Autenticita a historie

Budova nikdy neprošla zásadní přestavbou – dodnes si uchovala původní podobu.

Fojtství v Jasenné patří k nejzachovalejším stavbám svého druhu na východní Moravě a představuje jedinečný doklad života venkovské obce v období vrchnostenské správy. Odtud se až do roku 1848 řídil chod vesnice, rozhodovalo se o povinnostech poddaných, bezpečnosti i každodenním životě místních obyvatel.

První písemná zmínka o fojtství v Jasenné pochází z roku 1585. Během 16. a 17. století se zde vystřídalo několik fojtů, mezi nimi Pavel Ubelský či Mikuláš Vykrútil, kteří se potýkali s obtížnými poměry a válečnými těžkostmi. Zlom nastal příchodem rodu Mikuláštíků – Jiří Mikuláštík získal fojtství ve zbídačeném stavu, avšak i přes veškeré nepříznivé doby jej udržel a předal svým potomkům.

Současnou podobu fojtství dal vystavět jeho vnuk Jiří Mikuláštík roku 1748, který od mládí sloužil hraběti z Gollenu na vizovickém panství – nejprve jako hajduk, později jako šafář. Díky tomu, že hraběti zachránil život, ho roku 1726 učinil dědičným fojtem Jasenné. Bylo mu povoleno postavit nový vodní mlýn, současně zastával funkci portášského velitele a byl kostelním hospodářem. Budova fojtství nikdy neprošla zásadní přestavbou a dodnes si zachovala autentickou podobu, díky níž patří mezi mimořádně cenné památky lidové architektury a Jiří Mikuláštík je považován za nejvýznamnějšího fojta v dějinách obce.

Příběh rodu

Fojtství bylo po generace spojeno s rodem Mikuláštíků.

Rodina Mikuláštíků byla s fojtstvím spojena po několik generací. Po zániku fojtského úřadu v roce 1848 ztratili Mikuláštíci své postavení a zařadili se mezi sedláky. Dále se věnovali zemědělství a stále patřili k váženým občanům.

V období první republiky zde žil František Mikuláštík se svou rodinou, již osmý příslušník rodu, který byl s tímto místem spjat.

V 60. letech 20. století bylo fojtství zestátněno a zpřístupněno veřejnosti jako muzeum. Po restituci v roce 1992 se objekt vrátil rodině Mikuláštíků, která zde provozovala soukromé muzeum dokumentující historii fojtství a života jejich předků. Od roku 2014 je fojtství národní kulturní památkou a nyní je součástí Národního muzea v přírodě.

Vstupte do expozice

Dům moci, správy i každodenního života – dnes živé muzeum.

Fojtství nebylo pouze obytným domem, ale i centrem moci a správy. V jeho zdech se odráží role fojta, jeho práva a povinnosti, stejně jako svět portášů a zbojníků, kteří k tomuto kraji neodmyslitelně patří. Tento širší historický kontext se stává jedním z hlavních témat nové expozice.

V přízemí fojtství se návštěvníci ocitnou v autentickém prostředí bývalé vesnické usedlosti. Expozice je zasazena do období první republiky, kdy zde žil František Mikuláštík, vnuk posledního fojta. Prostřednictvím vybavení – sbírkových předmětů a rekonstruovaných interiérů nahlédnou do rodinného, hospodářského i společenského života na venkově v první polovině 20. století.

Patro budovy pak rozšiřuje vyprávění o širším historickém rámci obce. Panelová a audiovizuální instalace zde přibližují postavení fojta, fungování fojtského úřadu, roli portášů i fenomén zbojníků a loupežníků v širších sociálních a historických souvislostech.

Expozice propojuje tradiční muzejní přístup s moderními audiovizuálními prvky. Návštěvníci si tak mohou nejen prohlédnout sbírky a interiéry, ale i prožít atmosféru života našich předků, jejich každodenní starosti, hodnoty a odvahu.