Historie a vznik muzea
V podhorském městě Rožnově pod Radhoštěm rozprostírajícím se na úpatí Beskyd stojí Valašské muzeum v přírodě, první a až do 70. let 20. století jediné muzeum svého typu v naší zemi. O jeho vznik se zasloužili členové rožnovského muzejního spolku, zejména sourozenci Alois a Bohumír Jaroňkovi. Již před první světovou válkou předložili plány na přenesení několika roubených staveb do městského parku. Uskutečnit své cíle se jim však podařilo až při přípravách národopisné slavnosti v roce 1925. Na mýtinku lázeňského parku byly tehdy přestěhovány dva roubené domy z rožnovského náměstí spolu s dalšími menšími stavbami a v prostorách mezi nimi se odehrála velkolepá folklorní slavnost zvaná Valašský rok. Vznikl tak základ areálu Dřevěné městečko, který byl postupně rozšiřován o další dřevěné stavby a zároveň takto bylo založeno jedinečné nové muzeum – Valašské muzeum v přírodě.
Již samotní zakladatelé si uvědomovali, že městská část muzea dostatečně nevypovídá o způsobech života na celém Valašsku, a proto usilovali o realizaci vesnického areálu. Záměr na vybudování Valašské dědiny vznikl na počátku 50. let a o desetiletí později byla zahájena na rožnovské pasece zvané Stráň výstavba prvních roubených chalup a hospodářských staveb. Cílem bylo vytvořit co nepravdivější obraz valašské dědiny zasazené do rázovité valašské kulturní krajiny.
Dřevěné městečko a Valašská dědina byly na počátku 80. let doplněny o třetí, technický, areál zvaný Mlýnská dolina s funkčními historickými stavbami poháněnými vodou.
Dosud posledním, čtvrtým, areálem muzea se v roce 1995 staly Pustevny se zvoničkou a s objekty Maměnka a Libušín, které byly na konci 19. století vystavěny podle návrhů architekta Dušana Samo Jurkoviče a jež se staly národní kulturní památkou.
Do dnešních dnů se areály průběžně rozrůstají o další historické stavby, které dokreslují malebný obraz tradičního Valašska. Podoba by však nebyla celistvá bez života v muzeu. Nejvýraznějším rysem současného dění v areálech je cílevědomé úsilí o jejich oživení prostřednictvím interiérových i exteriérových expozic, prezentace tradičních technologií řemeslných, zemědělských i podomáckých, lidového umění, obyčejů a folkloru. Valašské muzeum tak plní odkaz svých zakladatelů, kteří usilovali o to, aby bylo živým muzeem.
