Nový online cyklus MASOPUST SA KRÁTÍ…

Od 25. ledna do 16. února Vás provedeme životem v rodině a v obci, zvyky a recepty typickými pro toto období na Valašsku.


„Zhusta chlapci zhusta, konec masopusta, masopust se krátí, vjec sa nenavrátí.“

Období masopustu si dodnes spojujeme s bujarým veselím, zabijačkami, svatbami, obchůzkami masek, karnevaly, tancovačkami a plesy. Začíná po svátku třech králů a končí v úterý před Popeleční středou. Každý rok připadá na tuto středu jiné datum, které se vypočítává podle pohyblivého termínu Velikonoc. Letos tak budeme masopust prožívat do 16. února.

Pro naše předky byl tento čas přechodným obdobím mezi poklidným adventem a Vánocemi a několikatýdenním předvelikonočním půstem.  Dobu hospodářského klidu využívali k dokončení drobných zimních prací – draní peří, předení, mlácení obilí a oprav nářadí a nástrojů potřebných pro nově přicházející zemědělskou sezónu.

Mrazivé počasí v lednu a únoru také nahrávalo k pořádání zabijaček. Díky tomu byl jídelníček rodin dle jejich sociální situace obohacen o tučnější pokrmy – uzené maso, sádlo, klobásy, slaninu, smažené koblihy, cukroví zvané Boží milosti a alkoholické nápoje. Převažovalo mínění, že kdo se před dlouhým půstem pořádně nenají, bude mít po celý rok hlad.

Jako končiny, nebo také ostatky, poslední masopust či fašank, se označovaly poslední tři dny masopustního období. Tehdy masopust vrcholil obchůzkami maškar, obdarováváním, tancováním a zpíváním v obci. Celé období pak v úterý před Popeleční středou uzavírala společná zábava spojená s pochováváním basy.

 


Plakát


Národní muzeum v přírodě

Úvodní stránka