Smrtná neděle
jarní a velikonoční zvykosloví
Smrtná neděla,
kdes klíče poděla?
Dala sem ich, dala
svatému Jiří.
Svatý Jiří vstává,
zem odemykává,
aby tráva rostla,
všelijaké kvítí.
V minulosti, stejně jako dnes, se lidé těšili na přicházející jaro. Naši předkové spojovali odchod zimy a příchod jara s předkřesťanskými magickými praktikami, aby proměnu ročních období ještě pojistili. Zimu, připodobněnou ve slaměném panákovi, vynášela děvčata za zpěvu mimo obec, kde ji pustila po vodě pryč, aby skončila a již se nevracela. A zpět do dědiny dívky přicházely s jarem v podobě ozdobeného stromečku zvaného májíček nebo létéčko.
Májíčku zelený,
naše potěšení.
Jaro nám nastává
a sílu nám dává,
májíčku!
Tento zvyk, známý jako vynášení Mařeny, Morany, Smrtholky či Smrtky se odehrával výlučně na Smrtnou neděli dva týdny před Velikonocemi. Dívky vyráběly slaměnou figurínu, kterou oblékaly do opotřebovaných oděvů. Zdobily ji výdumky vajec nebo prázdnými ulitami. Byly bez života, dobré tak akorát pro Mařenu.
Přivolávání jara bylo prvním radostným okamžikem ve stále trvajícím přísném půstu končícím až na Velikonoční neděli.
