Roubená lidová valašská zvonice z konce 19. století patří ke komplexu dřevěných staveb, které na Pustevnách projektoval architekt Dušan Jurkovič.
Postavena byla podle četných podobných zvonic v okolí, ale ve srovnání s nimi byla daleko bohatěji vyprojektována. Jak uvádí autoři knihy „Dílo D. S. Jurkoviče: „…Je to na podezdívce srub, v své drobnosti mile hračkový, jehož prohnutý komolý střešní stojan je oživen čtyřmi vikýřky a zakončen sloupkovým pavilonem. Skrz otvory pavilonku vidíme pak vzpor břeven, zachycujících vysoký stožár, vzletně vyrážející z hrotu stanové stříšky pavillonku a končící se přirozenou kmenovou vidlicí, v níž klinká zvonek, chráněný šindelovým zoubkovaným kloboučkem, jehož hrot zvedá k nebi kříž. Přezdobný kotouč nápisový na bednu kloboučku vypráví, že dílo je z nákladu Pohorské jednoty Radhošť, L.P.1899, a hlásá z hloubi duše evandělíkovy, zdobným švabachem lidových modliteb: Pomoc nasse gest we gménu Hospodinowu, kterýž uczinil nebe i zemi…“
Původní barevná výzdoba navržená D. Jurkovičem se nedochovala, proto zvoničku zdobí barevné ornamenty zhotovené při restaurování zvoničky v r. 1997 brněnskými restaurátory Františkem Procházkou a Ivanem Popovem podle původních plánů Jurkoviče, uložených ve Slovenském státním archívu v Bratislavě. V témže roce byla zvonička také pokryta novým šindelem.
