V přilehlém okolí kostela svaté Anny je umístěn Valašský Slavín. V dobách svého vzniku v 60. letech 20. století byl považován spíše za expozici různých podob historických náhrobků a litinových křížů. Mimořádnou pozornost budily především velké kamenné náhrobky fojtů a valašských portášů instalované u ochozu kostela. Teprve od roku 1969 se prostor začal proměňovat v místo připomenutí významných osobností, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska – spisovatelů, malířů, národopisných pracovníků, hudebních skladatelů, vědců či sportovců pocházejících nebo působících v našem regionu. Jejich jména i počiny jsou souběžně zaneseny i v „Knize paměti kraje.“
O návrzích na uložení zpopelněných ostatků významných osobností či zapsání do knihy rozhoduje ředitel Valašského muzea v přírodě na doporučení odborné komise zvané „Rada starších.“ Jejími členy jsou osoby různého profesního zaměření požívající obecné vážnosti, s hlubokou znalostí historie, tradic, kultury a společenských poměrů Moravského Valašska.
Statut účelového zařízení Valašský Slavín
Formuláře návrhů
