Horské pastviny nejvyšších poloh a hřebenů / Mountain pastures at the highest altitudes and on the mountain ridges
Lesům se v dávné minulosti nevěnovala taková péče a ochrana jako nyní. Po jejich vymýcení přišli pasekáři a půdu si podle terénu a kvality rozdělili na nepravidelné plochy. Dařilo se zde dobytku a nejvíce pak ovcím, a tak se na Valašsku rozšířilo horské pastevectví - salašnictví. Rozsáhlé horské pastviny střídající se s loukami, políčky a se hřbety kopců, tu a tam porostlé skupinami křoví a jalovců, jinde pouze travinami či borůvčím – byly označovány jako javořiny a na nich byly zakládány salaše – letní sídla pastevců. Dle majitele se dělily na panské a selské.
Stavby zastupující horské polohy jsou především koliby – obydlí pastevců – a drobné stavební prvky na ně navázané. Jedná se o chlévek z Nového Hrozenkova, salaše z Černé hory a Radhoště. Zastoupeno bude i Těšínsko – salašemi z Kozubové a Čantoryje.
