Konec masopustu

ONLINE Z MUZEA PRO VÁS
20 Kč (společná s prohlídkou domu z Loubí)

z cyklu MASOPUST SA KRÁTÍ...

Jemine, domine, masopust pomine,

jemine, domine, masopust pryč!

Masopust přestane, růženec nastane,

jemine, domine, masopust pryč!

 

Masopust vrcholil v posledních třech dnech – v neděli, pondělí a úterý před Popeleční středou. V lidovém prostředí se toto období nazývalo končiny, fašank, poslední masopust, ostatky nebo šibřinky. V neděli po obědě se ve vsích nebo i ve městech konaly tancovačky, zábavy, plesy, karnevaly, které zejména na dědinách přecházely v masopustní průvody masek.

Původně bylo převlékání se za maškary a obcházení v průvodu vyhrazeno pouze mužské mládeži a mladým ženatým mužům. Dnes se možnost účasti neomezuje. Maškary obcházely všechna stavení, tropily rozpustilé kousky a koledovaly. Vybrané dary ve formě pečiva, klobás, kousků masa či špeku si aktéři buď rozdělili, nebo zpeněžili a utratili na zábavě v hospodě.

Neodmyslitelnou součástí veselí byl i tanec, zejména hospodyně a jejich svobodné dcery ve snaze zajistit bohatou úrodu tancovaly za zpěvu: „…to bude na konopě, to bude na len, toto bude starej babě, toto bude mladej!“ – čím výše tanečníci vyskakovali, tím vyšší a větší plodina měla narůst.

Výběr masek sehrával důležitou roli. Na Valašsku byl hlavní maškarou medvěd, kterému se přisuzovaly magické plodností vlastnosti. Právě s ním tancovala hospodyně a tanec nesměla odmítnout. Medvěda vodil medvědář. Obdobný význam měla maska pohřebenáře oblékaná na východní Moravě. Byl to muž oblečený do slámy s barevnými papírovými ozdobami a třásněmi. V ruce držel rožeň, na který napichoval výslužku a v druhé ruce měl karabáč, nebo bič, kterým práskal a vykřikoval: „Pohřebeň, staré baby na hřebeň!“

K nejstarším maskám také náležely převleky mužů za ženy, hlavně nevěsty. Poukazovalo se tak na velké množství svateb právě v období masopustu.  Námětem pro masky byly také různé profese – řezník, kominík, dráteník, lékař, holič, hasič, žebrák a mnoho dalších. Objevovaly se i podoby fantazijních figur – vodník, smrt, čarodějnice, čert. Obvyklé byly zvířecí masky – kobyla nebo jezdec na koni, kohout, tele, vepř, opice, slon, velbloud.

Masopustní maska umožňovala svému nositeli beztrestně se vysmívat svému okolí a poukazovat na špatné vlastnosti sousedů.

V úterý veselí vyvrcholilo pochováváním basy, symbolického hříšníka z obce. Byla to společná zábava spojená s parodií na pohřeb zemřelého marnotratníka, kterému byly připisovány všechny známé nešvary. Přesně o půlnoci bujaré veselí skončilo a sousedé se rozešli do svých domovů.

Popeleční středou začal dlouhý předvelikonoční půst.

 

Národní muzeum v přírodě

Úvodní stránka