Připomínka výročí narození PhDr. Jaroslava Štiky, CSc.

Ve čtvrtek 1. dubna si připomeneme 90. výročí narození rožnovského rodáka a dlouholetého ředitele Valašského muzea v přírodě, pana PhDr. Jaroslava Štiky, CSc.

Do povědomí i srdcí lidí se zapsal jako významný etnograf a vědec, neúnavný propagátor tradiční lidové kultury Valašska, pokračovatel myšlenky živého muzea vzešlé od zakladatelů rožnovského muzea sourozenců Jaroňkových a muzikant. A především jako skvělý člověk a přítel, kterému jeho blízcí a přátele neřekli jinak, než Slávek.

Skutečností je, že to co dnes můžeme vidět kolem sebe, to co je Valašské muzeum, je výsledkem skvělých myšlenek a promyšlené práce mnoha vynikajících odborníků, mnoha nadšenců, mnoha lidí, pro které se stalo muzeum srdeční záležitostí. A pan PhDr. Jaroslav Štika, CSc. patřil bezesporu k největším postavám. Mám úctu a skláním se před jeho myšlenkami a prací, “ zavzpomínal Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě. 

Jaroslav Štika se narodil 1. dubna 1931 v Rožnově pod Radhoštěm. Po maturitě na gymnáziu nejdříve studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci český jazyk, dějepis a hudební výchovu. Učitelství však nezůstal věrný a následovalo studium etnografie a historie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně.

Po získání titulu v roce 1955 se nakrátko stal správcem Valašského muzea v přírodě. V následujícím roce odešel pracovat na Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV. Zde obhájil svou kandidátskou práci.

V roce 1972 se vrátil do Valašského muzea v přírodě, kde vystřídal odcházejícího ředitele Ing. Jana Rudolfa Bečáka. Za Štikova vedení se muzeum dále rozvíjelo. Průběžně se dostavovaly areály Dřevěné městečko a Valašská dědina a na počátku 80. let byla zpřístupněna nová část zvaná Mlýnská dolina. V polovině 90. let převzalo muzeum do správy areál na Pustevnách a od té doby muzeum užívá označení Národní kulturní památka.

Významnou složkou jeho práce bylo obohacení celoroční programové skladby muzea o množství nových národopisných a folklorních pořadů. Podílel se na realizaci folklorních festivalů nejen v domácím muzeu, ale i v dalších spřízněných institucích.

Obor československého muzejnictví v přírodě kromě tuzemska reprezentoval i v zahraničí. Oceněním jeho odborné a vědecké práce bylo jmenování viceprezidentem Svazu evropských muzeí v přírodě a prezidentem sekce České republiky v rámci Mezinárodní organizace pro lidové umění. Stal se i předsedou subkomise pro studium pastevectví v rámci Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v karpatské a balkánské oblasti.

Při práci v muzeu vedl ženský pěvecký sbor Polajka a jako emeritní ředitel se postavil do čela Národopisného a muzejního spolku Valašského muzea v přírodě.

Svou vědeckou činnost shrnul v mnoha odborných studiích a publikacích, převážně z oblastí valašského salašnictví, tradiční kultury a každodenního života obyvatel Valašska. Výsledky jeho odborných aktivit byly oceněny ministrem kultury ČR, Radou Zlínského kraje a dokonce se stal i Rytířem Rumunska.

Vzpomeňme si na tuto významnou osobnost prostřednictvím slov jednoho z jeho přátel:

Slávek je pro mě nesmírně zajímavá postava valašského světa. Valaši jsou známí tím, že mají rádi svůj kraj, své Beskydy, Bečvy a všechny ty horské potoky, paseky, vrby kolem Bečvy i jalovčí na kopcích. Jsou také tím poznamenáni – pracovitostí, poctivostí, muzikálností i šetrností. Každý má toho svého Boha v sobě. Kolik je z toho kraje muzikantů, malířů, spisovatelů, herců, vynikajících řemeslníků. A zdá se mi, že právě Slávek má v sobě kus toho všeho. Miluje ten kraj a dělá pro něj mnoho dobrého. A takových lidí si vážím a mám je rád.

Radoslav Brzobohatý

Jaroslav Štika zemřel 28. září 2010 v Rožnově pod Radhoštěm a jeho hrob se nachází na Valašském Slavíně ve Valašském muzeu v přírodě.

Národní muzeum v přírodě

Úvodní stránka