Boží hrob z Nového Hrozenkova
unikátně k vidění v kostele sv. Anny
Připomínáme-li si o Vánocích narození Ježíše Krista prostřednictvím betlémů, nelze během nejvýznamnějších křesťanských svátků Velikonoc opomenout především v kostelech stavění BOŽÍCH HROBŮ. O jejich rozšíření se v našem prostředí zejména v období protireformace postarali řády jezuitů a dominikánů. Původní velkopáteční uctívání a odhalení svatého kříže doplnili monstrancí zakrytou rouškou, scénu rozvinuli dalšími motivy biblického ukřižování, včetně sochy mrtvého Ježíše Krista, dosvítili ji svícemi a přizdobili množstvím květin.
Více než před 150 lety si boží hrob nově pořídili také novohrozenkovští farníci do svého kostela sv. Jana Křtitele, kde svému účelu sloužil až do poloviny 90. let 20. století. V roce 2005 jej do svých sbírek získalo Valašské muzeum v přírodě. Započalo s podrobnou dokumentací a historicko-uměleckým průzkumem, které následoval rozsáhlý restaurátorský zásah ve spolupráci s Ateliérem restaurování a konzervace uměleckých děl na papíru a souvisejících materiálech Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli a dílnou broušení a rytí kamenů ze Střední umělecko-průmyslové školy a VOŠ v Turnově. V roce 2015 během velikonočních svátků jej pak poprvé mohli spatřit také návštěvníci Valašského muzea v přírodě, a to v kostele sv. Anny v Dřevěném městečku. S odkazem na „desetileté výročí“ tak mohou návštěvníci muzea učinit i v roce letošním.
Tento transparentní mozaikový boží hrob představuje jeden z mála dochovaných artefaktů pocházejících z dílny olomouckého mistra sklenáře Eduarda Zbitka z 2. poloviny 19. století. Jedná se o mistrovskou práci rodinné dílny specializující se po několik desetiletí na výrobu mobilních oltářů, božích hrobů a lurdských jeskyní. Při svých realizacích dílna využívala skleněného materiálu z produkce Jabloneckých skláren. S Eduardem Zbitkem spolupracoval olomoucký malíř portrétů Jan Nepomuk Fridrich (1817–1895), který je autorem andělů adorujících sv. Kříž (případně jeho strážců), a později i olomoucký řezbář a sochař František Celler (1862–1923), který do Zbitkových oltářů dodával figury zemřelého Krista.
Zbitkovy boží hroby svým charakterem pozoruhodně propojují liturgii a prvky lidové zbožnosti. S úctou ke křesťanskému Spasiteli při posledním zastavení na jeho cestě utrpením se k božímu hrobu přicházívali poklonit a pomodlit všichni věřící. V průběhu Velkého pátku a Bílé soboty se na jeho stráži střídali nejvýznamnější představitelé místních zastupitelstev, členové nejrůznějších spolků a korporací.
