Velikonoční pondělí
Z online cyklu JARO JE TU!
Po dlouhém postním období a obřadním slavení Božího hodu velikonočního nastal veselý čas koledování. V minulosti na koledu s pomlázkou chodili svobodní mládenci. Pomlázka, které se také říkalo dynovačka, musela být spletena z čerstvých vrbových proutků. To proto, že panovala víra o přenesení životodárné síly probouzející přírodu z takové pomlázky na ženy. Pomlázky se pletly z různého počtu proutků a různými způsoby. Mládenci vycházeli na koledu v časných ranních hodinách, museli totiž vesnici obejít během dopoledne. Odpoledne se již nekoledovalo. Nejštědřeji byl také obdarován první koledník. Hospodyně si od něho vypůjčila pomlázku a vyšlehala jí hospodářská zvířata ve chlévě. Věřila totiž, že tak se dobytku po celý rok vyhnou nemoci. Za vyšlehání dostávali mládenci od hospodyněk a dívek odměnu: vajíčka. A to vajíčka zdobená i nezdobená, ne jedno nebo dvě, ale třeba celý mandel – 15 kusů. Odpoledne se svobodní i ženatí muži scházeli na dohodnutých místech ve vesnici, aby společně hráli s vykoledovanými vajíčky různé hry. K tomuto účelu se vybírala vajíčka nezdobená a natvrdo vařená. Vajíčky se koulelo, házelo nebo se do nich sekalo mincí. Každá hra měla svoje pravidla a hrála se právě pouze o Velikonočním pondělí.
Pondělní velikonoční koleda uzavírala sváteční období. Lidé se vraceli ke všedním povinnostem. Začínal nový hospodářský rok: spousta práce na poli a v celém hospodářství.
