Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje

V roce 2012 krajská samospráva schválila vznik Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje (dále jen Seznam). Podle schválené metodiky jsou od roku 2013 do tohoto Seznamu zapisovány významné nemateriální statky, které se v regionu zachovaly, jichž si veřejnost váží a podporuje jejich další existenci. Pardubický kraj vytvořil pro zapsané jevy možnost finanční podpory ze svých dotačních programů.

2013 Vesnické masopustní obchůzky a masky z Hlinecka
Obchůzky se po generace konají v několika vesnicích na rozhraní zimy a jara v téměř nezměněné podobě. Průběh obchůzky, základní počet, podoba a úloha jednotlivých masek se do dnešních dnů shoduje s popisy z poloviny 19. století.

2013 Východočeské loutkářství
Ve východních Čechách je loutkářství skutečným fenoménem. Jeho počátky můžeme datovat do druhé poloviny 18. století. V současnosti má loutkářství ve zdejším regionu významné nositele ve všech svých oblastech (amatérská i profesionální), zázemí odborné instituce (Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi) i mezinárodní festival amatérského divadla (Loutkářská Chrudim).

2013 Vodění jidáše
Na Bílou sobotu lze v některých vesnicích v okolí Vysokého Mýta potkat průvod chlapců s řehtačkami, klapačkami a maskovanou postavu jidáše. Obyčej je součástí velikonočního výročního cyklu a udržuje se přirozeným způsobem po generace.

2014 Stínání, honění či cepování kohouta
Současná podoba zvyku Stínání kohouta, která se vyskytuje v některých vesnicích mezi Chrudimí a Pardubicemi, se vyvinula z obyčejové tradice přinášející zvířecí oběti. Postupně byl zvyk přeměněn v nejčastěji posvícenskou soutěžní zábavu s maketou kohouta a dřevěným mečem nebo honění a trefování kohouta cepem.

2015 Velikonoční strom a Věneček ve Střemošicích
Od počátku 20. století se ve Střemošicích na Velikonoční neděli koná obyčej skládající se ze dvou částí: dopoledního vztyčení tzv. velikonočního stromu a odpolední taneční zábavy zvané Věneček. Obě části mají svůj ustálený průběh.

2016 Tradiční výroba dýmek na Prosečsku
Dýmkařství představuje specifické odvětví využití a opracování dřeva. Na Prosečsku se dýmky začaly vyrábět v první polovině 19. století a výroba pokračuje dodnes. Technologie zachovává původní řemeslné postupy.

2016 Věneček ve Vejvanovicích
Jarní slavnost nazvaná Věneček je ve Vejvanovicích spolehlivě doložena od první poloviny 20. století. Koná se třetí neděli v měsíci květnu. Od roku 1961, s ohledem na náročnost příprav a realizace, se koná pravidelně v pětiletých intervalech. Zvláštností vejvanovického Věnečku je skutečnost, že se ho aktivně účastní jak svobodní, tak sezdaní obyvatelé.

2017 Ruční výroba žinylkových textilií
První záznamy o výrobě žinylkových textilií z hedvábí pocházejí z Francie, jsou datované kolem roku 1750.  Odtud se znalost technologie rozšířila do dalších evropských zemí. Od poloviny 19. století se významným střediskem textilní výroby na území dnešní České republiky stalo Hlinecko. Žinylkové textilie se zde vyráběly až do 80. let 20. století. K obnově ojedinělé výroby došlo na počátku 21. století díky snaze tkalce Josefa Fidlera a jeho Tkalcovny na Betlémě v Hlinsku.

2019 Městský masopustní průvod v Lanškrouně
Městský masopustní průvod v Lanškrouně navazuje na tradici kalendářních obyčejů v oblasti Hřebečska. Přirozená forma předávání a vývoje obyčejů v této oblasti byla přerušena událostmi druhé světové války a následujícím společenským vývojem. Původní obyvatelstvo německé národnosti bylo nuceno se po roce 1945 z této oblasti vystěhovat. Tradice masopustního průvodu byla na počátku 21. století díky pečlivému výzkumu obnovena.

2020 Tradiční výroba jabkanců v České Třebové
Pojmem jabkanec se v České Třebové označuje placka z bramborového těsta, která se původně plnila povidly, nyní i tvarohem, a následně se peče na plátech kamen. Historie přípravy jabkanců je spojena s poutí k románské rotundě zasvěcené svaté Kateřině. Místní obyvatelé jabkanci původně hostili poutníky. V současnosti se tato pochoutka v České Třebové připravuji ve výroční den svátku svaté Kateřiny (25. 11.) nebo o víkendu svátku předcházejícímu.

Připravované akce

Aktuálně

Národní muzeum v přírodě

Úvodní stránka