Historie a vznik muzea

O Betlému

Památkovou rezervaci lidové architektury zvanou Betlém naleznete v Hlinsku na pravém břehu řeky Chrudimky. Roubené domky si zde začali stavět drobní řemeslníci od poloviny 18. století. Mapa stabilního katastru z roku 1839 dokládá, že stavebníci stavěli jeden roubený domek vedle druhého, stěží zůstalo místo na malé předzahrádky. Původním převažujícím řemeslem zdejších obyvatel bylo hrnčířství, na konci 19. století převládlo tkalcovství. Kromě těchto řemesel zde bydleli a pracovali krejčí, kožešníci, hračkáři, sedláři, ševci, ale také třeba výrobce hudebních nástrojů, sedlář či porodní babička.

Od konce 19. století a zejména v první třetině 20. století se Betlém stal domovem pro rodiny továrních dělníků. Jakoby zázrakem si tato hlinecká část uchovala svůj původní urbanistický ráz až do 80. let 20. století. Díky snaze pracovníků památkové péče a dalších nemnoha nadšenců se podařilo v roce 1987 prosadit záchranu alespoň části objektů. Od roku 1989 je Betlém součástí Souboru lidových staveb Vysočina, dnes Muzea v přírodě Vysočina. První opravené domky byly návštěvníkům zpřístupněny v roce 1993, roku 1995 byla část hlineckého Betlému prohlášena památkovou rezervací. Oprava objektů byla dokončena díky projektu Revitalizace památkové rezervace lidové architektury Betlém spolufinancovaném z prostředků Regionálního operačního programu Severovýchod v roce 2012.

Ve zpřístupněných roubenkách si můžete prohlédnout dílny a obydlí tkalce, hračkáře, ševce, pilníkáře nebo továrního dělníka. V jednom z roubených domků naleznete expozici vesnických masopustních obchůzek a masek z Hlinecka, které jsou součástí světového dědictví UNESCO. Expozice jsou přístupné po celý rok, celoročně mohou také školy využít nabídky speciálních programů souhrnně nazvaných Živá historie. Kromě roubenek se zmíněnými expozicemi můžete na Betlémě navštívit funkční tkalcovskou dílnu vyrábějící žinylkové šály, restauraci, kavárnu, prodejnu bylinek nebo hudebních nástrojů.

O Veselém Kopci

Veselý Kopec je půvabné místo na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů. Právě sem byly od 70. let 20. století přenášeny stavby z části oblasti zvané České Horácko. Jediný objekt stojící na původním místě je usedlost u Pilných č. p. 4, která patří k nejstarším dokladům lidového stavitelství v oblasti Železných hor. Zdejší roubenky přinášejí svědectví o bydlení a hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do poloviny 20. století.

Na Veselém Kopci je soustředěna také jedinečná kolekce technických památek na vodní pohon. Patří k nim mlýn s varnou povidel, stupník na tříslo, olejna a pila. Tyto stavby jsou postaveny kolem původního náhonu, který byl na Veselém Kopci zbudován již v 16. století. K unikátním stavbám patří také tzv. polygonální – konkrétně čtrnáctiboká – stodola přenesená ze Sádku u Poličky. Na původním místě byla postavena v roce 1684.

Muzeum v přírodě Veselý Kopec je místo konání mnoha programů přibližujících různé oblasti lidové kultury. K oblíbeným pořadům patří ukázky lidových obyčejů (masopustní obchůzka, jarní a vánoční obyčeje), ukázky řemesel, lidové stravy nebo zpracování zemědělských plodin a další. Konají se zde i speciální programy určené rodinám s dětmi. Všichni návštěvníci se mohou při návštěvě Veselého Kopce radovat z původního krajinného prostředí, které se na tomto místě zachovalo.

Historie muzea 

Muzeum v přírodě Vysočina, jehož název zněl v letech 1982–2018 Soubor lidových staveb Vysočina, patří k předním muzeím lidového stavitelství v přírodě v České republice. Je největším zařízením tohoto typu v Čechách.

Na výjimečný rozsah hodnotných památkových objektů v obci Vysočina na Hlinecku upozornil již v polovině 60. let 20. století PhDr. Jaroslav Herout. Ve stejné době začal pan Luděk Štěpán, zakladatel muzea, provádět první průzkumné práce věnované lepšímu poznání bohatství lidového stavitelství v tomto kraji. V jeho hlavě se zrodila myšlenka vybudovat na Veselém Kopci expozici lidového stavitelství. V roce 1972 byl zpřístupněn první interiér – tkalcovská světnička – v usedlosti č. p. 4. Následně se již začaly přenášet a rekonstruovat další objekty typické pro oblast Českomoravské vrchoviny.
Od roku 1972 si areál lidového stavitelství na Veselém Kopci postupně získával oblibu návštěvníků. V současnosti se jejich počtem řadí k nejnavštěvovanějším památkám v Pardubickém kraji i v rámci republiky.

V roce 1993 se muzeum rozšířilo o další areál – nynější památkovou rezervaci lidové architektury Betlém v Hlinsku. Památková rezervace zahrnuje ojedinělý urbanistický soubor převážně roubených staveb z 18. a 19. století ležící ve středu města Hlinska, kterým hrozil úplný zánik. První objekty jsou dokumentovány již v roce 1731. Na konci 80. let 20. století naštěstí převážil názor uchovat tento výjimečný celek budoucím generacím. Záchrannými pracemi bylo pověřeno Muzeum v přírodě Vysočina. První objekty byly na Betlémě v Hlinsku zpřístupněny návštěvníkům v roce 1993.

Muzeum v přírodě Vysočina díky tomu dnes spravuje a nabízí prohlídku nejen lidových staveb přenesených (převážně expoziční areál Veselý Kopec), ale i zachráněných na původním místě (památková rezervace Betlém Hlinsko).

Připravované akce

Národní muzea v přírodě

Úvodní stránka