Návštěvnická sezona ve složkách Národního muzea v přírodě začíná a přináší několik zajímavostí a novinek. Jednou z nich je například i to, že všechna naše muzea budou otevřena během podzimních prázdnin.
V lednu 2026 se Národní muzeum v přírodě rozrostlo o pátý subjekt – Muzeum v přírodě Plzeň-Bolevec (Selský dvůr U Matoušů). „Uprostřed největšího plzeňského panelového sídliště se ukrývá kousek venkova – Bolevecká náves. Jejím srdcem je národní kulturní památka Selský dvůr U Matoušů, kde se po citlivé rekonstrukci znovu rozproudil život a ožívají tradice našich předků. Celý areál je jedinečným příkladem vývoje vesnické lidové architektury 18. – 20. století,“ uvedl Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě a ředitel Valašské muzea v přírodě. „Pro samotného návštěvníka z této skutečnosti nevyplývají žádné změny – akce, otevírací doba, ceny vstupného zůstávají pro letošní rok ve stejné výši. Za sebou již máme první letošní akce – masopust, velikonoční akce a zahradnické workshopy se zaměřením na zimní řez ovocných stromů. V nejbližší době se návštěvníci mohou těšit na oslavu prvního máje v muzeu a pietní akt k uctění statečného činu Barbory Raisové, obyvatelky místního statku, na sklonku 2. světové války (2. května 2026). Díky ní zavlála na lípě před statkem na Bolevecké návsi první československá vlajka na území města Plzně,“ uvedla Miroslava Kubatová Pitrová, vedoucí Muzea v přírodě Plzeň-Bolevec.
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm vstupuje letošním rokem do druhé stovky svého fungování. Za pomyslný „vrchol“ letošní sezony lze vidět otevření Fojtství v Jasenné po rekonstrukci.
„Hanácké muzeum v přírodě pokračuje i v letošním roce ve své obvyklé programové nabídce. Také v sezoně 2026 se návštěvníci mohou těšit na několik zajímavých akcí, krojovou poradnu i prohlídky výstavy Hanácký lidový oděv aneb Blaťácký kroj v proměnách času. Ta byla instalována v loňském roce a návštěvníci ji mohou navštívit i po celou letošní sezonu v rámci prohlídek muzea s průvodcem. Výstava představuje různé typy hanáckého lidového oděvu – sváteční, pracovní, mužský, ženský i dětský – a jejich proměny v průběhu 19. a 20. století na příkladu tzv. blaťácké varianty,“ uvedl Josef Urban, kurátor Hanáckého muzea v přírodě. Zvláštní pozornost bude i letos věnována dětským návštěvníkům. Měsíc červen nabídne interaktivní vzdělávací program pro žáky 1. stupně základních škol, zaměřený na lidová řemesla a tradiční zvyky. Na začátku srpna se pak uskuteční oblíbený dětský program Koniny, který hravou formou přiblíží dětské hry a aktivity našich prababiček a pradědečků. Novinkou sezony 2026 bude na samém závěru prázdnin tematický program Dožínky na Hané, jenž připomene završení žní a představí návštěvníkům tradiční lidové obyčeje spojené s tímto významným obdobím hospodářského roku.
„Muzeum v přírodě Zubrnice již od února ožilo edukačními programy pro školy, které seznamují děti s masopustními a velikonočními zvyky, tradicemi a obyčeji. V Mlýnském údolí mohli návštěvníci potkat skupinky studentů, kteří stříhali proutky z vrb, aby je následně proměnili ve své školní projekty. Samotná návštěvnická sezona byla slavnostně zahájena již během posledního březnového víkendu, kdy do železniční stanice Zubrnice-Týniště přijel letošní první vlak turistické linky T3 a muzeum otevřelo své brány prvním hostům. Týden před velikonočním programem a zahájením sezony byla otevřena výstava Roman Řezáč – Vertraue der Welt nicht/Člověče, nevěř světu, neb on se stále mění. Celosezonní výstava představuje tvorbu neškoleného malíře a písmáka Romana Řezáče, která je zcela specifická svým obsahem. Jmenovaný se vrací do světa svých předků, kteří po staletí žili na rodném gruntu, ale velké dějiny 20. století zcela zamíchaly kartami a po staletí budovaný svět se zhroutil a zanikl. Výstava seznamuje, mimo výtvarnou tvorbu autora, i s jeho písmáckou a překladatelskou činností a je doplněna o umělecké fotografie Pavla Krause, který citlivě zachytil prostředí. Měsíc květen bude patřit jarním zvykům a pranostikám, řemeslníci a prodejci regionálních výrobků a specialit se představí na Zubrnickém jarmarku (16.5.). I v letošní sezoně muzeum pokračuje s cyklem oživených víkendů, které přiblíží malým i velkým návštěvníkům, jak se dříve hospodařilo, žilo, pracovalo nebo i odpočívalo. Návštěvníci budou mít možnost si vyzkoušet, jak prát prádlo na valše, řezat dříví, česat chmel, vyorávat brambory a řadu dalších aktivit. V letních měsících navíc zkrátí návštěvníkům cestu k nám historická autobusová linka T32, která zastaví nově na zubrnické návsi, přímo před branami muzea,“ uvedla Ivana Mikulecká, ředitelka Muzea v přírodě Zubrnice. Podzim bude ve zdejší ovocnářské oblasti provoněn vůní jablek místních tradičních odrůd.
Na Ciderfestu (12.9.) připomeneme výrobu kvašených ovocných nápojů – ciderů a v rámci akce Podzim na vesnici (17. – 18.10.) nabídneme k ochutnání křížaly usušené v sušárně ovoce z konce 19. stol.
Muzeum v přírodě Vysočina připravilo pro své návštěvníky opět bohatou sezonu.
„Návštěvnickou sezónu na Veselém Kopci zahajujeme již tradičně v období velikonočních svátků, v letošním roce tedy v pátek 3. dubna. Od tohoto data je areál Veselého Kopce otevřen standardně až do 1. listopadu. Po zkušenostech z loňského roku budou areály muzea v průběhu hlavní sezóny otevřeny i v pondělí, a to už od 29. června.
Pro návštěvníky bude jistě zajímavý program Den otevřených mlýnů (9. 5.), kdy vodní mlýn a další technické stavby ožijí v plném provozu a zároveň bude veřejnosti slavnostně otevřena stodola z Boru u Skutče. Tato atypická stodola je posledním transferovaným objektem na Veselém Kopci a uzavírá původní koncepci budování areálu.
Čtvrtým rokem pokračuje společný program Muzea v přírodě Vysočina a Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. V rámci spolupráce se chrudimské loutky představí programem Dětský den s loutkami na Veselém Kopci. Děti se mohou těšit 30. května na den plný her a dílniček se zajímavým doprovodným programem, přičemž jako bonus budou mít všichni návštěvníci do 18 let v tento den vstup zdarma. Zároveň také zavítá naše muzeum do Chrudimi.
Pokračujeme také v cyklu (Ne)obyčejné obyčeje, tentokrát s podtitulem Pod májovým stromem
(13. 6.). Na celý rok muzeum připravilo řadu dalších oblíbených programů, jako jsou Hrnčířská sobota (2. 5.), Veselokopecký jarmark (18. 7.), Jak se dříve hospodařilo aneb Cesta k dožínkovému věnci (15. 8.), Den s řemesly (5. 9) nebo Bramborová sobota (3. 10.).
V průběhu letních prázdnin jsou pro návštěvníky již tradičně připraveny tvořivé dílničky v rámci programu Veselý Kopec patří dětem a jejich rodičům, které ve vybrané dny oživí prohlídku obou areálů. Návštěvníci budou mít opět možnost účastnit se komentované prohlídky stálé expozice o pěstování a zpracování lnu, včetně prohlídky funkční tkalcovské dílny. Prohlídka pokračuje návštěvou pazderny s ukázkami ručního zpracování lnu a také vodní olejny na lisování lněného oleje. Tato komentovaná prohlídka je možná pouze na objednávku.
Památková rezervace Betlém v Hlinsku ožije v průběhu letních prázdnin Betlémským létem – každé úterý a čtvrtek budou pro zájemce připraveny workshopy. V úterý se můžete těšit na klokočí nebo řezbářství, ve čtvrtek na loutky. Vybrané soboty zpestří tradiční řemeslníci. Poslední prázdninová sobota (29. 8.) přinese celodenní program Rozloučení s prázdninami na Betlémě. Pro návštěvníky bude připraven den i večer plný loutek, folkloru, lidové kultury a hudby.
Rok zakončí tradiční vánoční programy na Veselém Kopci i v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku. Úplnou novinkou je spuštění herního průvodce v mobilní aplikaci s názvem „Myšáci z Veselého Kopce“. Rádi bychom návštěvníkům nabídli další formu poznávání Veselého Kopce. Hru mohou hrát děti od 6 let s pomocí rodičů či prarodičů, od 10 let ji bez problému zvládnou samostatně a zapojit se mohou samozřejmě i všichni hraví dospělí. Během sezóny mohou návštěvníci tradičně zhlédnout několik tematických výstav. Na Veselém Kopci pokračuje výstava „Uzlík sem, uzlík tam aneb Síťování na Horácku“, 2. května bude zpřístupněna nová výstava „Když obyčeje kvetou“ zaměřená na jarní výroční obřadnost na venkově. Na Betlémě v upraveném objektu čp. 134 bude prezentována výstava prací ZUŠ Hlinsko a následně výstava „Příběh klokočí“, která přiblíží botanické zajímavosti, historické využití i umělecké zpracování tohoto jedinečného a dnes již pozapomenutého materiálu. Pro druhé pololetí letošního školního roku je tradičně připravena řada edukačních programů. Stejně jako v loňském roce se návštěvníci mohou účastnit komentované prohlídky vodního kovacího hamru ve Svobodných Hamrech, a to v rámci Dne otevřených mlýnů (9. 5.), na Den muzeí (18. 5.) a každou sobotu během letních měsíců (červenec–srpen),“ uvedla Magda Křivanová, ředitelka Muzea v přírodě Vysočina.
„I v letošním roce máme pro všechny návštěvníky připravené volné vstupy ve vybrané dny – na Den muzeí a další dny individuálně v jednotlivých muzeích (např. dětské dny apod.). Nově budou volné vstupy třetí neděli v měsíci dubnu, květnu a červnu – a to do všech otevřených areálů jednotlivých muzeí. Permanentku na 10 vstupů/800,- Kč/ 700,- Kč respektive 5 vstupů/ 350,- Kč (v případě Hanáckého muzea v přírodě a Muzea v přírodě Zubrnice) do všech dílčích areálů jednotlivých muzeí si mohou zájemci koupit na pokladnách příslušného muzea. V letošním roce pokračujeme ve
zjišťování potřeb škol – návštěvníků edukačních programů. Cílem tohoto průzkumu je zjistit celkovou spokojenost návštěvníků i získat náměty na zlepšení, zavedení moderních nástrojů prezentace v muzeu. Nově je zaveden rezervační systém na edukační programy v Muzeu v přírodě Zubrnice a prodej e-vstupenek na vybrané programy v novém Muzeu v přírodě Plzni-Bolevci,“ uvedl Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě.
Podrobnější informace k jednotlivým muzeím (včetně otevíracích dob, cen vstupného) naleznete na www.nmvp.cz
Zpracovala:
Ing. Petra Valíčková
pracovník vztahů k veřejnosti
Národní muzeum v přírodě, příspěvková organizace
Tel.: 571 757 143
Mob.: 778 112 577
Národní muzeum v přírodě, příspěvková organizace, vzniklo v roce 2018 a sdružuje pět muzeí, tři z nich jsou v Čechách a dvě na Moravě. Jejich poslání je dokumentovat, ochraňovat a uchovávat více než dvě stě let historie lidového stavitelství a přibližovat způsob života na venkově. Každé z nich odráží kulturu jiného regionu a je proto jedinečné.
