Jídelna Libušín se po šestileté vědecké rekonstrukci otevřela veřejnosti

Návštěvníci Pusteven mají od 30. července opět možnost podívat se do Jídelny Libušín, kterou v letech 1897-1899 navrhl a realizoval slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič. Národní muzeum v přírodě, které objekt ve správě, slavnostně otevřelo Libušín po zničujícím požáru z roku 2014 a po šest let trvající vědecké rekonstrukci.

„Dnešním dnem předáváme veřejnosti objekt, který je staronovou chloubou a skvostem vyjímajícím se na Pustevnách. Jsme velmi rádi, že se podařilo za použití výhradně tradičních technologických postupů a řemeslných činností obnovit vyhořelou jídelnu, která tak bude sloužit všem návštěvníkům Pusteven. Děkujeme všem, kteří se na obnově Jídelny Libušín podíleli.  V prvé řadě to byl náš zřizovatel, Ministerstvo kultury ČR, které nás intenzivně podporovalo a samotnou obnovu Jídelny Libušín spolufinancovalo částkou 60,2 milionu korun (celkové náklady se vyšplhaly na 117,5 milionu korun). Další poděkování patří velké spoustě dárců ať už finančních prostředků nebo hmotné pomoci, řadě firem, které následně stavbu realizovaly, médiím, která průběžně informovala o veřejné sbírce na obnovu Libušína i o postupujících pracích,“ uvedl generální ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš.  „Jídelna Libušín je tedy od dnešního dne opět k dispozici všem návštěvníkům Beskyd s tím, že Národní muzeum v přírodě bude pro zájemce realizovat do konce prázdnin bezplatné prohlídky Libušína. „Od záři už bude nový nájemce Libušína provozovat Jídelnu Libušína jako gastronomické zařízení ve zkušebním provozu a nejpozději o začátku října už v plném rozsahu jako restauraci?“ doplnil Jindřich Ondruš.

„Když dnes otevíráme Libušín a Pustevny, nemůže nezaznít, že toto všechno nevzniklo jen z peněz dodaných z ministerstva a státem, ale že se složili také lidé. A tak vznikla jedna z největších veřejných sbírek posledních let, díky které se vybralo téměř 11 milionů korun. Otázka je, jak je možné, že se lidé sami skládali a nechtěli se smířit s tím, že v roce 2014 krásný objekt Libušína vyhořel? A já si myslím, že je to proto, že Pustevny jsou pro nás zvláštním místem. Je zde bůh Radegast, zároveň svatý Václav; potkává se zde historie, kterou známe, s něčím, to tak trochu tone v temnotách, právě díky tomu, že tady na Radhošti sídlil velký pohanský bůh Radegast. To, co tady člověk nachází, je ještě hlubší identita s předky, kteří zde žili a tvořili.

Dušan Jurkovič, který je autorem této stavby, byl obdivuhodný v tom, jak se s touto lidovou tvorbou dokázal spojit. A mám dojem, že si dokázal získat i srdce lidí. A tím došlo k tomu, že se s Libušínem a Pustevnami ztotožňují.

Já vím, že tady Dušan Jurkovič někdy v roce 1947 byl, když už to trochu chátralo, a tehdy si velmi přál, aby Libušín zůstal zachován, abychom ho uchránili. A já jsem šťastný, že jsme na tuto jeho prosbu i po tom požáru odpověděli,“ uvedl při slavnostním otevření Libušína Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek. Kromě něj se slavnostního otevření Libušína zúčastnil například předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radek Vondráček, hejtmani Moravskoslezského a Zlínského kraje Ivo Vondrák a Jiří Čunek, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Jan Graubner a téměř stovka dalších hostů.

 

Zpracoval:

Mgr. Tomáš Gross

tiskový mluvčí, PR, marketing,

Národní muzeum v přírodě, příspěvková organizace

Tel.: 571 757 143

Mob.: 739 50 36 36