Obytná část Kameníčkova gruntu
Patrový dům se sedlovou střechou pokrytou břidlicí je situován podélně k ulicové zástavbě. Stavba z pálených i nepálených cihel byla postavena v roce 1876 tehdejší majitelkou zemědělské usedlosti čp. 54 Juliánou Kameníčkovou (1830–1891) na místně dřívější zástavby. V původní podobě byla rozdělena na dvě samostatně obytné jednotky – větší pro hospodáře a jeho rodinu, menší pro rodinu výměnkáře. V roce 1986 byl celý statek odkoupen památkovým úřadem v Olomouci od rodiny Kameníčkových a o čtyři roky později, v roce 1990, se stala obytná část statku jádrem nově otevřeného muzea.
V současné době jsou expozičně zpřístupněny jednotlivé místnosti obydlí sedláka (síň, světnice, kuchyně, komory), zatímco část výměnkářská slouží jako pokladna a provozní zázemí muzea. Podkroví – bývalá sýpka – je z větší části využita coby muzejní depozitář, jedna z podkrovních místností však je uzpůsobena pro krátkodobé výstavy.
